|
|
Státní pozemkový úřad
Váňová, Miroslava ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Fabšíková, Tereza (oponent)
Státní pozemkový úřad Abstrakt Tato diplomová práce je věnována Státnímu pozemkovému úřadu, který byl zřízen na základě zákona č. 503/2012 Sb. Protože se jedná o správní úřad s velice širokou působností, není možné se věnovat detailně všem jejím aspektům a téma tak zcela vyčerpat v rámci rozsahu diplomové práce. Cílem této práce je tedy základní představení Státního pozemkového úřadu z hlediska jeho vzniku, zařazení v systému státní správy České republiky, organizační struktury a hlavních oblastí jeho působnosti. Práce je rozdělena do šesti částí. První část je věnována obecné charakteristice Státního pozemkového úřadu. Nejdříve je zde stručně popsána transformace Pozemkového fondu České republiky a vznik Státního pozemkového úřadu a následuje jeho zařazení do systému veřejné, respektive státní správy České republiky. Podstatný rozsah první části je pak tvořen podrobným popisem organizační struktury Státního pozemkového úřadu. Následující části jsou věnovány především hlavním oblastem působnosti Státního pozemkového úřadu, za něž považuji restituce zemědělského a církevního majetku, správu majetku státu dle zákona č. 503/2012 Sb. a pozemkové úpravy. Druhá část obsahuje komparaci právní úpravy působnosti Pozemkové fondu a soustavy pozemkových úřadů se současnou právní úpravou Státního pozemkového úřadu. Ve...
|
|
|
Právní úprava pozemkových úprav
Brychta, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Pozemkové úpravy jsou na území České republiky prováděny formou správního řízení již od druhé poloviny 19. století. Postupným vývojem tohoto institutu došlo k významnému rozšíření okruhu řešených otázek a cíle pozemkových úprav jsou stále ambicióznější. Které otázky lze pozemkovými úpravami řešit a jaké nástroje jsou k tomu využívány? Jaký je význam veřejných a soukromých zájmů pro pozemkové úpravy a dotčené vlastníky? Jak probíhá, resp. jak by mělo probíhat řízení o pozemkových úpravách? Daří se výsledky pozemkových úprav realizovat v krajině? Předkládaná práce se zabývá hmotněprávní i procesní stránkou věci, relevantní judikaturou, statistickými údaji i dalšími poznatky o realizovaných pozemkových úpravách v praxi. První část práce se zabývá historickým vývojem pozemkových úprav, především v 19. a 20. století. Kapitola umožňuje lépe pochopit východiska současné právní úpravy, která na některá dřívější řešení navazuje, od jiných se naopak důrazně distancuje. Druhá část představuje prvotní seznámení s pozemkovými úpravami podle účinného právního řádu. V této kapitole také dochází k úvodnímu vymezení některých problematických míst pozemkových úprav na základě dostupných statistických dat. Těžiště práce spočívá v následujících dvou částech. V třetí části autor rozebírá hmotněprávní aspekty, cíle a...
|
|
|
Analýza motivačního systému zaměstnanců SPÚ
Seidlová, Renata ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Bártová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat a sumarizovat dostupné obecné poznatky týkající se pracovní motivace a aplikovat je na prostředí Státního pozemkového úřadu. Součástí cíle je také vlastní návrh opatření a doporučení, jak zlepšit pracovní spokojenost zaměstnanců a schopnosti středního a vyššího managementu motivovat podřízené zaměstnance. K naplnění cíle je použita metoda kvantitativního výzkumu, kdy pracujeme se všemi zaměstnanci SPÚ. Vyhodnocení dat v návaznosti na stanovené hypotézy probíhalo formou vypočítání průměrů z odpovědí respondentů a zároveň porovnávání spokojenosti a důležitosti faktorů pracovní spokojenosti. Práce dospěla k závěru, že zaměstnanci SPÚ jsou spokojeni s některými jinými faktory pracovní spokojenosti, než jaké jsou pro ně důležité. Součástí závěru práce bylo i zjištění, že zaměstnanci mají mnoho návrhů a podnětů k provedení změn, které by měly v rámci SPÚ proběhnout. Výsledky dotazníkového průzkumu přispěly i k realizaci nového projektu SPÚ, který se zabývá právě zlepšením pracovní spokojenosti zaměstnanců SPÚ.
|
|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
Výstavba účelových komunikací v rámci pozemkových úprav v jihočeském kraji v závislosti na vývoji cen stavebních prací
PULTR, Michal
Realizace polních komunikací po KPÚ vycházejí z plánu společných zařízení a navrhují se s ohledem na dané katastrální území. Polní cesta je v českých pravidlech silničního provozu zmíněna jako druh účelové komunikace. ČSN 73 6109 ji definuje jako účelovou komunikaci, která slouží zejména zemědělské dopravě a může plnit i jinou dopravní funkci. Může tudíž sloužit jako cyklistická stezka, stezka pro pěší a hlavně jako cesta pro motorová vozidla, jež zabezpečuje vlastníkům přístup na jejich pozemky a umožňuje jim jejich racionální využívání. Polní cesty a vegetace kolem nich dotváří ráz krajiny a zvyšují její biodiverzitu, trvalým a výrazným způsobem ohraničují pozemky a katastrální území. Celkově tudíž přispívají ke stabilitě daného katastrálního území. Mým úkolem bylo zhodnotit realizovaná společná zařízení, konkrétně cestní síť, z pohledu nákladů na jejich realizaci u Státního pozemkového úřadu, Poboček České Budějovice, Tábor a Český Krumlov. Vycházel jsem tudíž z podkladů, které mi poskytl již zmíněný Státní pozemkový úřad. Veškeré tyto údaje jsou uvedeny v kapitole 5. Výsledky a diskuse. V závěru jsou shrnuty všechny poznatky a průběh cen stavebních prací v letech 2000 2011.
|
host ::
RSS.